Velice rychlé občerstvení, Spriggan. Japonsko, 1998.
Každého někdy přepadne touha obírat se něčím jiným, než novou vyrážkou, způsobem, jak se svaly vypěstovanými posilováním s počítačovou myší sbalit nejhezčí holku ze třídy, nebo jak zatajit před rodiči pětku z matiky. Každý touží z toho kola ven – alespoň na chvíli. Proto dobrých agentů zachraňujících svět není nikdy dost.
Zase někde vykopali Archu. Samozřejmě, že tu Noemovu. Jenomže tady, v budoucnosti, už opravdu nikdo nic negarantuje. Archa se nechová tak, jak se tvrdí v starých spisech, a rozhodně tak ani nevypadá.
Přesto se o ni tahají dvě organizace – soukromá tajná armáda ARCAM s houfem počestných vědců a ještě větším houfem statečných vojáků, a US Machine Corps, těžko kontrolovatelná odnož Pentagonu, zastřešující různé pobudy, násilníky a genetické experimenty. Ne že by ACRAM neposkytovala zaměstnání podobným týpkům, ale, nezapomeňte, jejich pohnutky jsou spravedlivé, kupříkladu záchrana světa před šílenými kreaturami.
To je těžká práce, proto na špičce ledovce ARCAMu balancují všeho schopní superagenti – spriggani.
Spriggan junior
Jedním z nich je Ju Ominae náležící k japonské sekci ARCAMu. V minulosti se proslavil chováním nehodným středoškolského studenta, záchranou jižního pólu, množstvím úspěšných misí a bezpočtem ran, které na nich utržil. Teď je téměř dospělý a svět mu leží u nohou, alespoň za podmínky, že Ominae dokáže zlomek sekundy postát na místě.
Není proto divu, že je povolán do Turecka, aby zjistil, co se to na hoře Ararat děje, a zabezpečil vědcům z ARCAMu volný prostor ke zkoumání Archy. Machine Corps si servítky neberou a na zabrání megaartefaktu vysílají své neozbrojenější muže, přičemž někteří sviňáci jsou Juovi bývalí kamarádi, někteří ani to ne. Veškeré zlo se zhmotňuje v zdánlivě nevinném dítěti, geneticky vyšlechtěnému superkyberspratkovi, který při první příležitosti posílá máti Pentagonovou do domova důchodců, a co se Archy týče, hledí si vlastní zájmy.
Běda, převeliká běda naší planetě, jestli tajemství a síla pradávné technologie padne do špatných rukou… Zůstává jen spoléhat na Jua, jeho vlkodlakózního spoluspriggana Jeana a hromadu neznámých padlých hrdinů.
Není rytíř bez jizvy
Předchůdcem a námětem filmu Spriggan byla stejnojmenná manga, která původně vycházela v letech 1989 – 1996. Režisér vrhá diváky přímo do děje (nefanoušek mangy může být proto chvíli dezorientován, později už na orientaci přestane záležet), Ju je ještě pocuchaný z předchozích událostí, a už musí řešit krizi na Araratu. Jednou jste vevnitř, a už se nezastavíte. Akce střídá akci, odevšad se střílí, uskakuje, vybuchuje, hrozí smrtí a smrtelně chropotí. Oběťmi se nešetří, dokonce ani hlavní protagonista a jeho křoví nejsou ušetřeni.
Film je tudíž určen hlavně milovníkům military akce, ale nefanouškům také neublíží – jako oběd na stojáka v bufetě. Sice si nepamatujete, co jste vlastně jedli, ale máte plný žaludek a hlavně to máte rychle za sebou.
Spriggan – film
Žánr: sci-fi, akce
Režie: Hirocugu Kawasaki
Fakta: Japonsko, 1998, 90 min.
Produkce: Studio 4 °C
Hodnocení: 50 %
Vyšlo v: Pevnost 10/2010
Poznámka. Článok v tomto umiestnení neprešiel jazykovou úpravou.
© Alexandra Pavelková